Biograd je přístav a významné turistické letovisko, vzdálené 29 km jížně od Zadaru a 44 km od Šibenika. Mnohé vesničky i včetně města Biogradu se nachází na relativně nízkém, lehce dostupném pobřeží Zadarského pobřežního pásu. Město leží na malém ostrohu, který uzavírá atraktivní záliv Bošana. Trochu jížněji se nachází další záliv Soline, s velkou písečnou pláží.

Okolní území oplývá hojným, velmi hustým borovým lesem. Tyto lesy jako i jiná středomořská vegetace, prostorné písečné pláže (Soline, Crvena Luka), příjemné klima, mnohé malebné ostrovy a ostrůvky blízko pobřeží, také široké Vranské jezero (rybaření, lov divoké zvěře) přispěly k rozvoji Biogradu na velmi známou turistikou destinaci. Dnes primárně zaměřenou na turisty.

Biograd hraje důležitou roli v chorvatské historii. Byl postaven a opevněn v 9. a 10. stolet, na malém poloostrůvku. Od samého počátku patřil k chorvatské etnologické a kulturní základně. Biograd byl krajské město Sidra a v 11. století se stal sídlem chorvatského krále Petara Krešimira IV. a centrem diecéze. V tomto období byl vybudován ženský a mužský benediktinský klášter a seminář.

Biograd je zcela zničen při útoku benátského loďstva 1225. Jeho obyvatelé uprchli na ostrovy a do měst Skradin a Šibenik. Benediktínští kněži se přemisťovali na Tkon na nedaleký ostrov Pašman, jeptišky do Zadaru a biskup do Skradinu. Chorvatský kapitál byl v troskách. Nikdy neobnovili starou slávu, protože během benátské správy byli jen okrajovým městem. Zbytky středověkých staveb jsou prozkoumány jako archeologické naleziště celostátního významu.

Nedaleko od Biogradu se nachází Vransko jezero, což je zatopená krasová oblast. Římské město Zadar odtud získávalo vodu přes akvadukty. Vranské jezero je dnes známé jako ornitologická rezervace pro mnoho druhů mokřadných ptáků. Nedávno bylo prohlášeno přírodním parkem.