Šolta je ostrov ve střednědalmátském souostroví, západně od ostrova Brač. Od pevniny ho odděluje Splitský kanál, od drvenické ostrovní skupiny Šoltský kanál, od Brače ho oddělují Splitske vrata (dveře). Šolta je ostrov střední velikosti, ale se svými 60 km velmi členitého pobřeží, spadá mezi nejlepší ostrovy chorvatského pobřeží. Pobřeží ostrova je hlavně skalnaté, mezi nimi jsou i mnohé oblázkové zátoky obklopené bohatou středomořskou vegetací.

Důležitá místa na ostrově Šolta jsou Maslinica – rybářská vesnice, Rogač – hlavní přístav, Nečujam – turistická vesnice, Stomorska – rybářská vesnice a další vesnice jako Donje Sela, Gornje Sela a Srednja Sela. Hlavní obcí a centrem ostrova jsou Grohote. Šolta je se Splitem spojena každodenní trajektovou linkou. Jeho 24 zálivů a 4 přístavy mohou přijmout více jak tisíc menších jachet a několik tisíc plavců.

I když je pevnina vzdálená jen půl hodiny jízdy lodí, šoltské přírodní prostředí, úplný klid a tichost, zůstali zcela neporušeny. Jeho bohatství je chráněná příroda a překrásné zátoky. Šolta nabízí svým návštěvníkům ať ještě jednou vyzkouší Středomoří z dávné minulosti, samou kolébku civilizace.

I sám císař Dioklecián a královna Teuta věděli, že Marko Marulić a Petar Hektorović svoji básnickou inspiraci našli právě na ostrově Šolta. Ostrov byl osídlen už v Illyrské době a v římském období se stal klinikou. Na ostrově je mnoho historických nalezišť, jsou zde prahistorické náhrobky, sarkofágy s římskou mozaikou, také stavby ze samého začátku křesťanství a věže. Pozůstatky paelokřesťanské baziliky jsou nalezeny v Grohote a také blízko Donjeg Sela. Kostel Sv.Mihovila, ve kterém jsou uchovány fresky ze 14.století, se nachází mezi Grohota a Gornjeg Sela.

O ostrově je poprvé zmiňováno pod jménem Olyntha. Římané ho nazývali Solenta a ve splitském znění se jmenoval Šolta. Neklidné a vzdorovité obrysy ostrova, jeho krása a léčivé klima slibují zcela klid a okamžiky kdy splynete s přírodou.

Původní vesnice byla umístěna ve vnitrozemí ostrova, teprve teď nedávno se přiblížili k překrásnými zátokám na severní a západní straně ostrova. Jížní zátoky směřují na otevřené moře, ostrov Hvar a Paklene ostrovy, ostrov Vis a Svetac, však i za horizont. Nejvyšší vrchol na ostrově je vysoký 237 m a jmenuje se Vela Straža. Cesta, která vede přímo na samý vrchol je velmi příjemná ve stínu borovicových stromů.

Šolta a Brač byly kdysi jeden ostrov. Díky zázraku přírodních tektónských sil se rozdělily, z tichého Jadranského moře se zrodil nádherný ostrov Šolta. Mrduja zde stojí jako památní kámen z bitvy, jak legenda pravý, kterou mezi sebou vedli lidé z Brače a Šolty. Bračský vrchol a šoltský vrchol Livka se proti sobě otočily a vytvořily tak Splitský kanál.

V samém vnitrozemí ostova můžete najít velmi plodnou zemi, přes ostrov od Stomorske přes všechno až do Maslinice na západě, kde vede výborná cesto v délce 20 km, která se táhne mezi stromy oliv, vinic, borovovicemi a dalším středomořským rostlinstvem. Někdy vás mohou zastavit kořeny. Jsou zde řídce osídlené zátoky a vesnice zemědělců. Všech deset míst jsou lehce dostupné autem, proto celý ostrov představuje jednu orámovanou jednotku.

Osel je jeden z nejspolehlivějších způsobů přepravy lidí na ostrově. Lidé říkají, že je to jeden z nejtvrdohlavějších a nejlínějších zvířat na ostrově, ale je velikou pomocí na těžkých cestách na Šoltě. Věděli jste, že Římani využíali osly na výstavbu silnic na ostrově? Pustili je před sebou, znající že jsou tolik líní, proto naleznou nejkratší cestu.

Přes svoji bohatou historii Šoltu vyhrávali, bránili, napadali a odkrývali ji umělci. Jakýkoliv vetřelec, obyvatel nebo umělec – každý z nich zde zanechal stopu své doby. Z prehistorických dob, antické doby nebo křesťanských časů, vše do posledního válečného období – všichni z nich zde zanechali nějakou stopu na kamenech Šolty, aby nám vyprávěli příběh z dávných časů.